Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Svatojánský kult
Svatojánský kult se v Čechách ujal už v počátcích 17. století a po svatořečení se poměrně rychle rozvinul a posléze díky jezuitům rozšířil i za hranice naší země. Sochy sv. Jana Nepomuckého se staly nedílnou součástí české barokní krajiny a poměrně velké množství jich najdeme v našich městech a vesnicích dodnes. Sv. Janu Nepomuckému bylo zasvěceno také množství kaplí a kostelů, a alespoň mlhavou představu o jeho osudu má i v dnešní ateistické době poměrně velká část populace.
Za centrum svatojánského kultu považujeme hrob tohoto světce v katedrále sv. Víta v Praze. Jan zde byl pohřben někdy mezi lety 1396 a 1416 a místo jeho posledního odpočinku v dobách vrcholu slávy kultu Jana Nepomuckého navštěvovaly tisíce poutníků ročně. Při exhumaci světce, v dubnu 1719 byla nalezena tkáň, která byla ve své době pokládána za světcův jazyk. Ta byla posléze umístěna do samostatného relikviáře. Pouti ve svátek sv. Jana Nepomuckého se pravidelně konaly též k údajnému místu Janovy smrti na Karlův most. Ani mnohá další místa, mezi nimi např. Janovo rodiště a pochopitelně kostel na Zelené hoře nebývala poutníky opomíjena, a tak ve svátek sv. Jana Nepomuckého, který připadá na 16. května proudili poutníci po celé zemi na místa svatojánské úcty a přinášeli s sebou četné dary, přičemž ti majetnější nešetřili na penězích, ani drahých kovech.
Dalším projevem kultu byla tzv. svatojánská bratrstva. Jedno bylo zřízeno při světcově hrobu a pozadu nezůstal ani Žďár. Při kostele sv. Jana Nepomuckého vzniklo v roce 1723 na základě podnětu opata Vejmluvy církevní společenstvo, tzv. Veleslavné bratrstvo kajících ctitelů sv. Jana Nepomuckého (Alma sodalitate sub titulo poenitentium sancti Joanins cultorum). Patřilo tak k mnoha bratrstvům, která v pobělohorských Čechách fungovala a byla oblíbená u širokých vrstev obyvatelstva. Žďárské bratrstvo o zhruba 500 členech se dělilo na dvě kongregace. V jedné byli členy šlechtici a duchovní, v té druhé pak prostí lidé. Za zemřelé členy bratrstva se při pravidelných poutích konaly v kostele sv. Jana Nepomuckého slavné zádušní mše. Na seznamu členů bychom našli i Jana Blažeje Santiniho a brněnského stavitele Františka Benedikta Klíčníka.
