Navigace
Výběr jazyka
Obsah
tzv. Dolní hřbitov
Tzv. Dolní hřbitov je jednou z prvních staveb, kterou pro žďárský klášter, konkrétně opata Václava Vejmluvu, realizoval Jan Blažej Santini - Aichl. Stavba hřbitova byla vyvolána reálnou hrozbou morové epidemie, která se ovšem žďárskému panství nakonec vyhnula.
Hřbitov byl postaven v roce 1709 zhruba 350 m severozápadním směrem od kláštera. Původně byl vybudován jako centrální útvar s tím, že jeho půdorys ve tvaru rovnostranného trojúhelníka a tři kaple odkazovaly na Svatou Trojici. Tři oválné kaple vybudované ve vrcholech rovnostranného trojúhelníka jsou do prostoru hřbitova otevřeny vždy trojicí arkád a mají mansardové střechy. Jižní kaple slouží zároveň jako vstup do areálu hřbitova. Jednotlivé kaple jsou propojeny hřbitovní zdí, konvex-konkávně tvarovanou. Středové partii prostoru dominuje socha Anděla posledního soudu s pozounem.
Jak již bylo zmíněno výše, stavba zůstala po nějakou dobu nevyužita. Pohřbívat se zde začalo později, přičemž kapacita areálu již brzy ukázala nedostatečnou. V roce 1755 tak došlo k rozšíření hřbitova, které ovšem narušilo původní trojiční symboliku. Spočívalo ve vybourání jedné části zdi a dostavění kaple vzhledově totožné s původními. Plocha hřbitova pak byla uzavřena dvěma pásy nové zdi, tentokrát jen konvexně vyduté. Průběh původní zdi pak zůstal náznakově zachován v ploše hřbitova.
